Malý byt nutí k vertikálnímu myšlení. Standardní výška stropu 2,6 až 2,8 metru vypadá jako omezení, ale při správném uspořádání se z ní stane rezerva. Patro dává smysl tehdy, když potřebujete oddělit spací zónu od denní, nebo když chcete získat pracovní kout, který se dá na noc zakrýt. Naopak v bytech s výškou pod 2,5 metru je jakákoli vestavba nad hlavou kontraproduktivní. Člověk se pod ní bude krčit a prostor opticky zmenší.

Rozhodující je účel. Patro pro spaní vyžaduje světlou výšku alespoň 2,3 metru pod nosnou konstrukcí, jinak se budete při usedání na postel dotýkat stropu. Nad postelí pak potřebujete dalších 80 až 90 centimetrů, abyste si mohli sednout. U pracovního patra stačí méně, protože u stolu sedíte. Pokud řešíte konkrétní dispozici garsonky, včetně nosnosti a rozpočtu, loftová postel v garsonce vám dá realistický přehled o tom, co konstrukce unese a kolik bude stát. Bez těchto čísel se z nadšení snadno stane drahá chyba.

Kdy se patro nevyplatí? Když byt slouží jako dlouhodobé bydlení pro dva dospělé, kteří tráví doma většinu dne. Patro totiž vytváří hluk, prach se drží výš a úklid je komplikovanější. Dále nemá smysl v podkroví se šikmými stropy, kde je využitelná výška jen v úzkém pruhu. A v neposlední řadě v bytech s nízkou světlou výškou, kde by patro připomínalo bunkr.

Než se pustíte do stavby, změřte výšku ve třech bodech: pod nosníkem, uprostřed místnosti a u stěny. Rozdíl několika centimetrů rozhodne o tom, zda bude patro obyvatelné, nebo jen skladovací. Zvažte také, zda potřebujete pevné schodiště, nebo stačí žebřík. Pevné schody zaberou podlahovou plochu, kterou jste chtěli ušetřit. Patro je nástroj, ne cíl. Když sedí do dispozice i do vašeho denního rytmu, promění malý byt v dvouzónový. Když ne, je lepší investovat do chytrého nábytku.