Předsíň je místnost, kde se rozhoduje o tom, jestli se domácnost utopí v botách a kabátech, nebo jestli bude fungovat. Prošel jsem pět variant uspořádání u známých a příbuzných, od malého panelákového bytu po rodinný dům. Nejde o estetiku, ale o to, co vydrží denní provoz se dvěma dospělými, dvěma dětmi a jedním psem. Výsledky jsou překvapivě konzistentní.

První variantou byl otevřený věšák s pěti volnými háčky u dveří. Výhoda je zřejmá: rychlý přístup, nic se neotevírá, nic nevrzá. Jenže po týdnu se na háčcích hromadí bundy, šály a tašky, které tam nepatří, protože každý příchozí potřebuje odložit aspoň tři věci. Řešením není přidat další háčky, ale naopak jich pár nechat volných. Kolik volných háčků nechat, aby se prostor sám neucpal, se řeší v praktických radách, jak spočítat volné háčky, a musím potvrdit, že dva až tři volné háčky navíc dělají v předsíni větší rozdíl než celá nová skříň.

Druhá a třetí varianta byly uzavřené skříně: nízká s lavicí a vysoká s dvířky. Skříň schová nepořádek, ale jen do chvíle, než se zaplní. Jakmile je plná, lidé začnou odkládat věci na ni, pod ni a vedle ní. Vysoká skříň se hodí tam, kde je potřeba vizuální klid a kde se počítá s tím, že každý člen rodiny má vlastní polici. Nízká skříň s lavicí funguje lépe v úzkých chodbách, protože se na ni dá sednout a zároveň pod ní zůstává prostor na boty.

Čtvrtá varianta kombinovala věšák a skříň: věšák pro denní kabáty, skříň pro sezónní věci a boty. Tohle uspořádání vyhrálo u rodiny se dvěma dětmi, protože každý má své místo a předsíň se neucpává. Pátá varianta byla jen věšák bez skříně v malém bytě, kde se ukázalo, že bez uzavřeného úložiště to nejde. Závěr je jednoduchý: věšák s volnými háčky pro každodenní oblečení, skříň pro vše ostatní. A když se prostor začne plnit, není to málo místa, ale příliš mnoho věcí, které tam nepatří.