Plíseň u vchodových dveří není náhoda ani smůla. Vzniká tam, kde se setkávají tři faktory: chlad, vlhkost a slabé proudění vzduchu. Vchodové dveře bývají nejchladnějším místem v bytě, protože přímo sousedí s venkovním prostředím. Když teplý vzduch z interiéru narazí na studený povrch zdi nebo rámu, ochladí se a vlhkost z něj zkondenzuje. Tato kondenzace se usazuje v rozích, za obložením a v místech, kam se běžně nedostane ruka ani hadr. Plíseň pak stačí pár dní a začne se množit.

Druhým problémem je samotná konstrukce vchodu. Starší dveře mívají tepelné mosty v rozích, kde se rám napojuje na zeď. Těsnění bývá opotřebené, prahy nedoléhají a studený vzduch proniká dovnitř i při zavřených dveřích. Pokud je navíc před vchodem nevytápěná chodba nebo zádveří, rozdíl teplot je ještě výraznější. Vlhkost se pak drží u podlahy a v rozích, kde se drží i nečistoty a prach. Právě tam se plíseň objevuje nejdřív. Řešení nezačíná u chemie, ale u odstranění příčiny. Pomůže kvalitní těsnění, izolace rámu a pravidelný přívod teplého vzduchu do prostoru. Pokud už se plíseň objevila, je potřeba postupovat rychle a cíleně, protože plíseň v rohu u vchodu se při zanedbání šíří dál do zdi a poškozuje omítku i zdraví.

Prevence není složitá, ale musí být pravidelná. Věnujte pozornost větrání – krátké a intenzivní vyvětrání několikrát denně odvede vlhký vzduch lépe než celodenní mikroventilace. U vchodových dveří udržujte teplotu alespoň o dva až tři stupně vyšší, než je rosný bod dané zdi. Pomůže také odvlhčovač v zádveří a pravidelná kontrola těsnění. Pokud se na zdi objeví první tmavé skvrnky, nečekejte a ošetřete je ihned. Čím dřív zasáhnete, tím menší škoda vznikne. Plíseň u vchodu je signál, že něco v konstrukci nebo režimu větrání nefunguje. Není to estetický problém, ale technická závada, kterou je potřeba řešit včas.